Z POHLEDU JIMA

Dlouho, předlouho mi trvalo, než jsem pochopil, co znamená to slovíčko "Hlídej!". Tohle slůvko Velký říká vždy, když někam odchází a já pak zůstanu u srubu sám. Že odchází, poznám podle toho, že zavře ty velké hnědé dveře od srubu, stříbrným klíčem otočí v zámku a klíček pak zasune do kapsy. Pohladí Micinu a řekne poprvé "Hlídej". Pak sestoupí ze...

A je to tady. Čekal jsem to. Ten kopec se mi od samého počátku nezdál. A ta cesta není cesta, není to ani stezka a ani pěšinou se to nedá nazvat. Vždyť se drápeme do sesunutého svahu tvořeného jen volným kamením!

Dovolte, abych se představil. Já jsem Jim. Samojed Jim.